21. května 2014

Pokojný a jasný

... a "moje" Zuzanka Navarová. Zanechala mi v srdci hodně hlubokou stopu. Posledních pár dní se vracím právě k téhle písni, asi mi chce něco říct, nebo je to možná proto, že jsou tyto dny pro mě tak pokojný a jasný ...
 
 

Učiteli, můj učiteli
kde jsi mě zanechal
když dny pršely
To na jeteli
to v křídlech včely
to v mracích, co se hnaly
od Tábora nad Pyšely.

Učiteli, můj učiteli
kde jsi mě zanechal
když dny pršely
To na jezeře
to blízko keře
studnu že pochválí ten
komu vyschlo všechno cherry.
 
 
Učiteli, můj učiteli
kde jsi mě zanechal
když dny mi darmo pršely
to na pramici
to na silnici
v kámen jsme tesali
a vlaštovky jsme neslyšeli.
 
 
Učiteli, můj učiteli
kde jsi mě zanechal
když dny mi málem darmo
všechny vypršely
tak na neděli
zabzučely, uletěly
na jeteli
v křídlech včely
na jezeře
blízko keře
na pramici
na silnici
v břiše lvici
v jitrnici....
 
 
 

17. května 2014

Z lesa






 
 
... a tady jeden maskovaný E.T. :-))

Na zahrádce



Jak potmě rozsvícená svíce
za bílého dne na zahrádce,
je dětské srdce,
   je tak bosé,
jak plamínek a umí bát se.
 
( Jan Skácel )

11. května 2014

Kryštůfek

.... je malý ( ale ne zas tak moc ) a ztratí se tatínkovi v lese. Bojí se, ale je i zvědavý. Potkává dosud neznámé bytosti. Poznává, jak je statečný. S pomocí lesních bytůstek najde cestu k tatínkovi, cesta je dobrodružná, ale současně i krásná a tajuplná, a všichni mu na ní pomáhají ....







Je to naše oblíbené jednovečerní ( či jen lenivě odpolední ) laskavé čtení. Příběh je psán lehce, jednoduchým, ale příjemně dětským jazykem. Knížku si moc ráda nechávám jen tak otevřenou na náhodném obrázku.

Svět očima Kukyho