1. prosince 2012
Něco čertovsky krásného
.... abysme z nich zase neměli až takový strach :-)) ... Zuzanko, díky i za tuhle krásnou pohádkovou.
Kdo snídá špek a tlustě si ho krájí
Kdo pořád slídí a nic nechce najít
Kdo usne jenom když má v dlani minci
Kdo z hlavy má jen stojan na čepici...
Přitom v nebi chtěl by housle hrát,
Ten bude v pekle bubnovat
Kdo vždycky pro nic a za nic ztropí povyk
Kdo pořád mluví a nic nevysloví
Kdo za dvě zlatky vyměnil by duši
Kdo hlavu má jen na nošení uší
A přitom v nebi chtěl by housle hrát,
Ten bude v pekle bubnovat
Nekrmte čerty, co se krčí v křoví
Stejně vám nikdy, nikdy neodpoví
Proč svět je jako kolotoč
A jenom řeknou: "čert ví proč?"
Kdo ze všech dveří poníženě couvá
Kdo kozí nohu pod peřinu schoval
Kdo v hlavě nemá a má pořád v gatích
Kdo se ti směje, když jsi srdce ztratil
A přitom v nebi chtěl by housle hrát,
Ten bude v pekle bubnovat
Nekrmte čerty, co se krčí v křoví
Stejně vám nikdy, nikdy neodpoví
Proč svět je jako kolotoč
A jenom řeknou: "čert ví proč?"
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Pohadka samotna je na me romaticky pohadkove srdce docela silnejsi kafe, zato Zuzka s touhle pisnickou blaho na dusi. Jeste jeji Orlice ... pro me silny zazitek.
OdpovědětVymazatMíšo, pohádka celá mě také nijak výrazně neoslovila, jen některé scény, ale písnička je skvělá a Zuzanky Orlice, stejně jako Pokojný a jasný, Já s Tebou žít nebudu ... atd.atd.... prostě srdcovky :-))
OdpovědětVymazatPřeji krásný a spokojený advent, už dlouho jsem Tě tu neviděla :-))
OdpovědětVymazat