18. října 2012

O skřítku Podzimníčkovi

Tak ... a je asi ten správný čas na nějakou tu slíbenou pohádku. Tahle se v naší školce čte a hraje už hodně dlouho, každý podzim totiž chodíme s dětma do skal hledat skřítky. Zavolejte své děti, posaďte se a zatoulejte se společně se skřítkem do pohádkového světa. Překrásného Podzimníčka mi vyrobili manželé Vrajovi ( on řezbář, ona plstí ) ... a pořád voní jejich chalupou.
 
 
O skřítku Podzimníčkovi

Na kraji lesa v kořenech starého dubu žil malý skřítek Podzimníček. Moc hezky se mu tam žilo. Jednou v noci se mu zdál sen. Zdálo se mu o sladkých hruškových povidlech. Ráno, když se probudil, řekl si : "Vypravím se na louku u lesa, hrušku si najdu a povidla si uvařím". Vyskočil z postýlky, oblékl se, vzal si batůžek na záda a šel.

Šel přes hory a doly, přes potůčky ... a najednou před ním na kameni sedí kočka. Je zamračená a naježená a praví : "Skřítku, dál ani krok, jinak pocítíš, jak ostré jsou mé drápky". Skřítek s polekal, obrátil se a zklamaně se vracel k domovu. Přišel do své kořenové chaloupky, byl unavený a smutný. Sundal si batůžek, svlékl se a ulehl do postýlky. Hned usnul. A zdál se mu sen zase o těch slaďoučkých povidlech. Měl na ně takovou chuť, že sebral všechnu odvahu, ráno vstal, oblékl se, vzal si svůj batůžek a vydal se znovu na cestu pro hrušku.
 
Šel a šel - přes hory a doly, přes potůčky, přes pařezy ... až přišel ke kameni. Kočička tam dneska nebyla. Skřítek radostně přidal do kroku, až přišel na velikou louku, kde se v ohradě pásl kůň. Kůň uviděl skřítka, přiběhl k němu a povídá : "Skřítku, dál ani krok, jinak ucítíš, jak tvrdá jsou má kopýtka". Skřítek se zalekl a smutně se obrátil na cestu k domovu. K večeru došel do své chaloupky, sundal batůžek, svlékl se a hned usnul únavou ve své postýlce. Ale - zase se mu zdál sen o sladkých povidlech.
 
Ráno se probudil a řekl si: "Zkusím to ještě jednou, do třetice. Třeba budu mít štěstí". Vstal, oblékl se, vzal si batůžek a šel. Šel přes hory, přes doly, přes potoky, přes pařezy .... až došel ke kameni. Kočička tam nebyla, šel dál, až přišel k ohradě, koníček tam dneska také nebyl. Skřítek přidal do kroku a došel na louku u lesa, kde stála vysoká košatá hrušeň a na ní jedna poslední žlutá hruška. Podzimníček se zaradoval, ale ... ouha ... na strom nedokázal vylézt. Zkoušel stromem zaklepat, marně. Hruška se ani nehnula. Skřítek byl smutný, sedl si a přemýšlel, jak se k té hrušce dostane. Vtom si vzpomněl na svého kamaráda větříčka. Zavolal ho : "Větře, větříčku, kamaráde, pomoz mi, prosím, shodit hrušku". Od lesa se ozvalo : "Fiúúú, fiúúúú, fiúúúúú" a přiletěl Vítr. Prohnal se korunou stromu ... a najednou ... bác! Hruška se neudržela a spadla Podzimníčkovi rovnou k nohám. "Děkuji ti, větříčku" zavolal skřítek a uložil hrušku do batůžku. Dobře ho zavázal, aby hrušku neztratil a vydal se na zpáteční cestu.
 
Šel a šel přes hory, přes doly, přes potůčky, přes pařezy .... prošel kolem ohrady, kolem kamene, nikde nikdo nebyl. K večeru došel ke své kořenové chaloupce, sundal batoh a vyndal z něho hrušku. Nakrájel ji na kousíčky, dal ji do hrnce, zatopil v kamnech a vařil a vařil,  a míchal a míchal ... a ochutnával. To byla dobrota ! Když byla povidla hotová, zavolal Podzimníček svého nejlepšího kamaráda skřítka Mecháčka. "Mecháčku, pojď na hostinu !". A tak si spolu sedli a ochutnávali. Jednou Mecháček, jednou Podzimníček ... a tak pořád dokola. A když měli skřítkové plná bříška, lehli si do postýlek a spali a spali a spali. A víte o čem se jim zdálo ?
 
... o sladkých hruškových povidlech.

10 komentářů:

  1. To byla krásná pohádka a krásný skřítek. Moc krásně umíš psát. Příjemný den Rija

    OdpovědětVymazat
  2. Hlubundo,
    moc hezká pohádka se takhle po obědě a ještě se šťastným koncem :-)
    Škoda, že teď nemohu v práci zavřít oči a nechat si zdát sen o hruškových povidlech;-)
    Krásný podzimní čas!

    OdpovědětVymazat
  3. Ahojky Mirko,

    jé, to je krásná pohádka, krásně se čte. Moc chválím i podzimníčka, krásná práce, manželé Vrajovi jsou šikovní.

    Krásný den. Eva

    OdpovědětVymazat
  4. Mirko, tak ta byla krasne kouzelne zasnena. Hmmm a ta povidla. A ten skritek. Uz se tesim na dalsi.
    Krasne barevny podzim a zadne mraziky tam u vas na Vrsku.

    OdpovědětVymazat
  5. Krásná pohádka pohladila po duši :-) A překrásný skřítek. Mirko, nechystáte se napsat pohádkovou knížku? Hlásím se , případně, o jeden výtisk. Těším se na další pohádku. Marie

    OdpovědětVymazat
  6. Jéje, tahle pohádka není moje .... autorské pohádky určitě označím, tahle je ... ani nevím odkud, já jsem ji "podědila" po své kolegyni, ale je nádherná a děti jí moc hezky prožívají. Já jsem nedávno sesmolila pohádku "O jablíčku", tak jen co bude chvilka, ráda se "pochlubím", tedy jestli je s čím. Na sepsání knihy si vůbec netroufám, k tomu je jistě potřeba mnohem větší vypravěčský talent. Občas na blog vložím právě i pohádky, které nejsou moje, ale které podle mě mají tu správnou duši ... a pokud bude pohádka moje, tak to tam napíšu.... krásný večer, Mirka

    OdpovědětVymazat
  7. Tento komentář byl odstraněn autorem.

    OdpovědětVymazat
  8. Ahoj, moc hezká pohádka!!! Budeme mít ve školce právě období se skřítkem Podzimníčkem, každý rok chodíme zamykat les, přírodu, aby se připravila na zimní spánek :-) S dovolením si pohádku půjčím a ještě malinko upravím, čteme zrovna Křemílka a Vochomůrku, tak je k tomu přidám, vždyť také vařili povidla :-)
    Moc děkuji za inspiraci, hledala jsem něco, čím bych naši každoroční tradici "okořenila" a přeji krásný barevný podzim plný tvůrčí inspirace! :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak to jsem moc ráda, že se pohádka dostane zase k dalším dětem. Přeji pohodové podzimní dny a hodně radosti s dětmi, Mirka

      Vymazat
  9. Ta je hezká. Synovi čtu podruhé a ne naposledy. Děkuji!!

    OdpovědětVymazat